Už jen do půlnoci: 10% sleva na digitální poukazy s kódem „ctvrtyadvent“ nebo „ctvrtyadventeur“ (pro platby v eurech).

Přijďte k nám! ❤️ Máme otevřeno i dnes 23. 12. Těšíme se na vás od 12 do 17 hod.

Jak to bylo s šatotékou

REPARÁDA BYLA NEJDŘÍV ŠATOTÉKA...

 

Všechno začalo na jaře v roce 2013. Asi v dubnu. Žila jsem tou dobou v Barceloně, měla jsem čerstvě po skončení školy v Praze a v Barceloně si užívala každého okamžiku. Pracovala jsem v jedné nadnárodce, mluvila jenom španělsky a před měsícem jsem se vdala133870_4641237999118_247937997_o za svého milovaného Kolumbijce.

 

Bylo to přesně to období, kdy je možné úplně všechno. Chodila jsem po městě s foťákem, nebo i bez něj, toulala se v barcelonských uličkách, nasávala jsem atmosféru všech koutů, zapadlých podniků. Do práce jsem jezdila každé ráno na kole, přes Barcelonetu až k náměstí Plaza de Cataluňa, kde ten náš podnik stál.

 

Měla jsem spoustu energie a obrovskou chuť začít NĚCO dělat. A inspirace jako by byla na každém rohu.

 

Až se mi jednou dostal do rukou článek o dvou holkách, co si v Německu založily Kleiderei (tzv. „knihovnu s oblečením“). Místo, kde si člověk může za měsíční abonmá půjčit každý týden pár kousků oblečení, podobně, jak když si v knihovně půjčuje knížky. Strašně se mi ten nápad líbil! Ta kombinace ekologie, sdílení, kreativity... Sama bych se zákaznicí stala hned! Mrzelo mne, že nic takového ani v Barceloně, ani v Brně nebylo.

 

Pomalu mi končila stáž v nadnárodce a mohla jsem si vybrat, buď zůstat a hledat nějakou práci v Barceloně, anebo se vrátit zpátky do ČR a začít pracovat ve svém oboru. Srdci se moc nechtělo, ale zodpovědnost a rozum zvítězili. Obepsala jsem pár inzerátů, udělala test, přijela do Brna na pohovor a ono to klaplo, najednou jsem měla práci v advokátce i koupenou letenku.

 

Jenomže taky díru v srdci po Barceloně. Chyběla mi ta energie. Slunce. Španělština. Chyběli mi lidé v ulicích, co se potkávají, mluví spolu. V advokátce bylo všechno sešněrované a mně tolik chyběl ten pocit svobody.

 

Vzpomněla jsem si na šatotéku. A proč bych ji vlastně nemohla založit já? Samotné se mi ale moc nechtělo, barcelonasdílená radost je dvojitá radost a neštěstí prý poloviční. A tak jsme se do toho pustily s kamarádkou Markétou. Podnikání s kamarády či rodinou může být také konec dobrých vztahů, ale my dvě se rozhodly, že to dáme. Obě jsme věřily, že hádka u nás nebude znamenat konec přátelství (což se naštěstí potvrdilo).

 

Vybraly jsme si Veveří, což je takový brněnský „hipstrov“ a hned zkraje hledání našly pronájem. V ulici Jaselská, kousek od fakulty filosofické i sociálních studií. Byl tam klid (možná až moc velký), zato to ale mělo kouzlo a kolem chodili studenti a bohatští starousedlíci (viděli jste ceny bytů na Veveří?). Trochu jsme se sice báli velikosti (cca 140 m2), ale pak nás napadlo, že jednu místost pronajmeme, z druhé uděláme coworkingovou kancelář a až ten zbytek bude náš. Vyřešeno!

 

Rodina nám pomohla prostor zvelebit a pan Tomšej nám zapůjčil nábytek, sloužil jako výstavní galerie jeho antiku a zároveň i nám.

 

Ještě před otvíračkou jsme si střihly malou generálku na Vlněně.

 

PŘEHLÍDKA NA VLNĚNĚ (12.10.2013)1277845_212461342249199_2074138561_o

Klip k přehlídce (pomáhala nám s ním Eva Skurska)

      

přehlídka na Vlněně_1

 

OTEVŘENÍ REPARÁDY

A 8.11. 2013 jsme s velkou slávou otevřely :)

 

Reparada Otvíračka 2

 

Video o tom, jak Reparáda fungovala (by unclefrantisek.cz)

 

 

Interiér Reparády (fotky: Dominik Šmuhař)

Reparáda Koláž

 

S šatotékou jsme zažily spoustu zábavy, nakonec jsme se s ní ale musely rozloučit. Tady je náš památný FB status z 15. února 2015: Obchod na Jaselské končí, Reparáda ale pokračuje dál.

 

status o konci Reparády 1

Informace o zavíračce se brzy rozkřikla a vyvolala docela povyk, psaly jste nám krásné zprávy, najednou u nás bylo plno nových zákazníků... Bylo nám to líto, že zavíráme, ale bohužel nešlo jinak.

 

Míša K: "Holky, jste skvělé a obdivuji Vás, že jste do toho šly! Věřím, že se nějaká jiná cesta najde, jste inspirací pro mnoho lidí... Držím pěsti a přeji hodně štěstí na další re:paradnické cestě.."

 

Irena J. "Moc se mi líbí ta otevřenost, s kterou jste vysvětlily nastávající změny, držím palce s miminky, hypotékami i čímkoli, co si v životě přejete"

 

Linda K.: To je ale opravdu veliká škoda. Vždyť vás nám (Brnu) závidí celá republika! A dokonce i v zahraničí! Zrovna tvořím neoficiálního průvodce po Brně pro Němce a RE PARÁDA tam nesměla chybět. No ale nedá se nic dělat, předpokládám, že jiná možnost nebyla, jinak byste se k tomuto kroku nerozhodly. Monohým jste ukázaly alternativní cestu a probarvily svět a to je obrovstatus o konci reparády 2ská zásluha a za tu díky!

 

Veronika B. "Já pláču, važně s Re:parada žiju už více jak 1 rok a nedokažu si bez Vás představit svoje fungovani. To Vy jste mě naučili prostřednictvím svého oblečení, že můžu vypadat v praci žensky a citit se přitom sexy. Mí kolegové mi nečetněkrát chválili oblečení od Vas a ja byla v sedmem nebi. Vy jste byli zachranou při vytvaření všelijakch kostýmu na tématické party a plesy. Chápu že rozjet svuj sen bylo naročné a že prostě se stavají chvíle kdy jsou sny větší a nakladnější než realita všednich dní. Jsem vděčná, za to že jste tu byli pro mě více jak 1 rok, myslím, že jste odvedly velky kus prace! Děkuji za odvahu rozjet Re:parada, děkuji že díky Vám jsem poznala, že moda je hra a že holky by mely přece nosit sukne a vykaslat se na kalhoty, děkuji, že jste mi byly inpirací. Nashle u dalších projektu!"

 

Lucia Kerida: "Moje najväčšie múzy som našla u vás a nechodila si len pre krásne oblečenie ale hlavne pre nápady. Fandím vám naďalej, ste skvelé!"

 

Blanka K.: "To je škoda:-(Mohly by alespoň občas bývat nějaké Reparádnické večery nebo odpoledne v nějaké kavárně, třeba s prezentací nových kousků, co pak budou na webu."

 

 Lucie Š. "Holky, stejně jste skvělé,že jste do toho šly a více než rok Brno kořenily krásnými věcmi a svými úsměvy."

 

(...)

 

O tom, jaká byla naše další etapa, proč už nejsme dvě, ale jenom jedna, a že o tom, jak jsem si otevřela obchod znovu na Jaselské a proč jsem se stěhovala na Sokolskou, až jsem nakonec zakotvila na Třídě kapitána Jaroše, se dozvíte zase příště.

 

 

 

 

Save

Save

Save

Save

Save

Save

Save

Save